Sobota ráno aneb sucho/mokro v pravidelných intervalech

25. 7. 2009

Vyjímečně přesunut výcvik na devátou ráno.

Jen málo z nás stihlo odcvičit, než začal ten celodenní kolotoč počasí.

Cherrynka zvládla jak aport, tak áčko a taky odložení za pochodu vleže. Jen zase pro změnu při zastavení si jaksi odmítala sednout. Ale strategicky celou dobu cvičení. Ach jo. Vždycky si vymyslí něco extra...

Jinak musím pochválit její deštivé dlouhodobé odložení... i když se už téměř před ukončením zvedla, otřepala se a když jsem na ni houkla "lehni" tak se zase uložila. O minutku jsem jí to protáhla a šla pro ni. No mokré jsme byly obě...

 

Samostatná stopa

24. 7. 2009

Konečně jsem se opět dostala na stopu a tiše doufám, že se dostanu ještě častěji.

Našla jsem hezkou a dokonce posečenou louku, kam občas chodí i zvěř... Takže dokud nás odtamtud nikdo nebude vyhánět, budem chodit tam.

Dneska jsem poprvé vyzkoušela zavrtávací úvazný kolík na hafany a kupodivu Cherry zalehla a hezky počkala než doťapkám stopu a budu se jí věnovat.

Tak jsme malinko jen lehonce pocvičily poslušnost a hurá čmuchat.

Cherry správně vystartovala jako vždycky ale jeden směr jí stále činí potíže. Motá se dookola a hledá (a teď nevím co, jestli salám a sýr, nebo pach). Jednu chvíli stála přímo v pravém úhlu se směrem a čmuchala dál. Nakonec se zdá, že chytila "správný směr" a část rovinky ňufala téměř ukázkově. No ale aby nebyla někde potíž. Těsně před koncem stopy kde byla kapsička s dobrotou zvedla hlavu a ty čtyři kroky šla najistotu pro odměnu...

Ale jinak celkově malinko lepší než první opuštění čtverečku.

Taky jsme pak ještě procvičily aport, který kupodivu donesla až ke mně, ale nesedla si.

Odložení za pochodu vleže provedla paráááááádně. Takže celkem úspěšná procházko-projížďka.

 

Úterý s háráním

21. 7. 2009

Tak jsem jela poprvé na tréning s háravkou...

Kupodivu mě příjemně překvapila svou disciplinou - kdy se nejevila jako dáma ale fungovala téměř normálně.

Parádně se jí povedlo odložení v leže za pochodu a dokonce aport. Dlouhodobé odložení bylo taky krááásné. Kdyby to takhle zvládla na zkoušce, byla by to paráda.

Akorát překážky jsme nedělaly. Nechtěla jsem tam psům moc trajdat s tou voňavou fenečkou...

PS: APORT - zřejmě jsem jí ho pokazila já. Když jsme se vrátily ke starému ušitému pešečku, zase začala (sice s rezervou) nosit...

Prapodivná sobota

18. 7. 2009

Tak dnešní den byl zřejmě dnem "blbec" i když tak vůbec nezačal.

Před cvičákem jsme si zajeli na jídlo a pak že pojedu se Cherry cvičit. No cestu nám zkřížily neočekávané události a tak než jsme dojely na cvičák začalo lít.

Nikdo tam a tak jsem si se Cherry na volno vyzkoušela poslušnost na překážkách. Krom skoku (který nedala bez vodítka "zpět" bylo vše super. Jen nevím, jak té koze vysvětlit, že se z áčka neskáče dolů...

Tak snad příště už to bude lepší - myslím výcvik.

 

Horké úterý

14. 7. 2009

Tak jsem dnes dorazila skoro poslední, ale v tom vedru tahat chlupáče na sluníčko se rovná týrání. I já se potila jako čuník...

No tak jsme vyzkoušely pod dohledem Veroniky vyjít ze čtverce. Začátek byl parádní... Cherry čmuchala jako jindy, potom vyrazila na rovinku ale ne poháněna nosem. Zkusila jsem ji podle rady navést na tu rovinku ale ono se jí to nepozdávalo. Ale nakonec došla. Sice více se orientovala zrakem než čichem, ale snad se to poddá.

Další cvičení bylo fajn. Cherrynka se snaží při chůzi u nohy nasadit vlastní tempo... (to je špatně).

Teď znovu jásám, Cherry vystartovala pro aport!!!! a ještě mi ho přinesla na tahání!!!!

Už jsem se zmínila dříve, má kapku potíž s odložením v leže za pochodu... tak jsme na ni kapku přitvrdily. Uvidíme jak se to projeví nadále.

Překážky bez zabrždění - to jediné jí snad jde v pohodě (jen seskakuje moc brzo z áčka - ale už se nešprajcuje před ním!).

Dlouhodobé odložení parádní.

A taky jsme nacvičovaly (a nejen my) přivolání psa za ztížených podmínek... uf, to je kritické... ale ne zoufalé. Tak se budem muset snažit.

Sobota s úrazem

11. 7. 2009

Dneska jsme absolvovaly dvě a půl kola cvičení.

Nejdříve s Pavlou samostatně - všechno docela v pohodě. Jen zase Cherrynka musela vyzkoušet mou bdělost na áčku. Nejdříve jakože ne... a pak teda že jo. A už bez potíží. Jen moje nožička utrpěla... (prostě jsem se trefila do "zajišťovacího trnu" levým prsteníčkem rovnou na nehtové lůžko) ale to přežiju.

Potom jsme cvičily ještě kapku jako výpomoc při odložení malého knírače (Reno od Daniely) a ještě jednu "rundu" jsme si daly s naháčkem ve skupince... Ale opravdu jen lehce.

Pravda, i když nebylo vedro, Cherry opět nedala aport. Sice měla zájem, ale ne natolik, aby se na něj vrhla. Tak opravdu nevím...

Sluníčkový výcvik

7. 7. 2009

Dneska jsem konečně donesla řetízky na áčko a ztupily jsme mu úhel, aby na něj mohli i mladí a malí psi.

Celý výcvik probíhal v poklidu a v rámci možností toho vedra. Cherrynka zvládla další čtvereček a absolutně sabotovala aport. Jinak šlapala hezky.

Ternem dnešního dne bylo ovšem to "slavné" áčko. Cherrynka za vydatné pomoci Veroniky překonala áčko oběma směry!!! Potom dala náááádherné dlouhodobé odložení...

A vyzkoušely jsme si hlídíní... no zdá se, že to nebude nic pro nás.

A po cvičení jsme si zašly opět s Maxem a Adrianou k řece. No bylo fajn.

 

 

 

Stopa

6. 7. 2009

Konečně jsem se dokopala na stopu (taky jsem nebyla v práci a ani nepršelo). Vzala jsem s sebou mamku, aby měla Cherry diváka.

Dneska jsme to měly obě těžší. Díky vydatným dešťům krásně povyrostla travička... a vybrala jsem si chvíli, kdy sluníčko zalezlo za mraky... ale než jsme došly na místo, nikde ani mráčku a sluníčko hezky připékalo...

Nejdříve procházkou na louku, tam jsme pocvičily poslušnost a zatímco mi mamka Cherrynku podržela (taky abych ji nemusela nikde moc daleko uvazovat) jsem šla založit snad jenden z posledních čtverečků.

Ještě jednou pocvičit aby nešla čmuchat hned a pak hurá ňufat.

V tomhle jí snad není co vytknout. Už se mi kapku zklidnila i při navádění ke stopě...

Osobně musím pochválit. Mám z toho radost.

Pár fotek ze stopování:

 

 

Vedrooooooo

4. 7. 2009

Bylo nehorázné vedro. Psi se prali o místo ve stínu... a my jely na cvičák.

Sešli se jen čtyři blázni. Pavla (Marco a Natali) - coby výcvikářka, paní Silva (nebo Sylva nebo jak se píše... nechci urazit) v kurzu, Adriana a Max no a my.

Kupodivu měla Cherry společenskou náladu. S Barnym (malý knírač v kurzu) a Maxem si stále chtěla hrát. Samozřejmě, že jsme byli všichni zalezlí ve stínu u kladiny. Pak jsme si pocvičily.

No naštěstí sabotovala "jen" aport. Vůbec ji prostě nezajímal...

Jinak to lehání se trošku upravilo a neignorovala mně.

No a nakonec jsme si zašly k řece s Adrianou, její kamarádkou a Maxem. Ti dva se řádně vyřádili. Osvěžili se ve vodě a proběhli se po louce...

 

 

 

Sabotáž

27. 6. 2009

Konečně jsem se dostala na cvičák! I když kapku zkrápělo.

Připojily jsme se ke "kurzistům" a cvičily. No cvičily... Zdá se, že Cherry zahájila sabotáž všemu cvičení. Kdyby to co dneska předvedla minulý týden na zkoušce... tak bychom nedostaly ani padesát bodů...

Takže "lehni" znamenalo tak napotřetí se složit jako štafle...

Odložení... "Cože??? To tu mám jako ležet a ty někam jdeš???? Neexistuje!"

Chůze u nohy "Ta travička je jakási veliká... motají se mi do ní nožičky. A já nechci tak pospíchat."

Ještě že zvládla překážku a kladinu.

No a nakonec ještě kupodivu zvládla čtvereček... ale ten závěr jsem jí pokazla já.

 

 

Zkouška!!!

20. 6. 2009

I přes nevyspání (z práce jsem přijela něco málo před půlnocí), ale i přesto jsem si slušně zdřímla,  i přes bolavou nohu a nutnost otevřených bot (v neděli - před týdnem - mi spadl na nohu trám a škaredě to odnesl palec) a přes naprostou nepřízeň počasí jsme vyrazily na cvičiště.

Jako předvoj a zároveň nejschovanější človíček dne jela moje mamka. Pak jme vyrazily se Cherrynkou.

Popravdě jsem se hrozně bála... hlavně toho, že větší množství lidí a cizí "dohližitel" udělá své. A taky udělal, ale tam se dostanu.

Sotva jsem došla na cvičiště, v botech mi čvachtalo a všichni se divili, co že to mám za obuv. Holt jsem na potkání vysvětlovala nehodu s támem. A stále pršelo a pršelo...

Začalo se po delší pauze způsobené deštěm a "nehodou" rozhodčího, kdy mu nějaký šílenec na cestě na nebo ze stopy urazil zrcátko u auta.

No a pak se teda konečně začalo... já měla nery řádně na pochodu. Jsem hrozná trémistka. A ještě ke všemu jsem šla na řadu jako první. Ufffff....

Tak jsme vyrazily. Nebudu tu popisovat krok za krokem, jak zkouška probíhala. Je to stené jako ve výcviku, jen s tím rozdílem, že tam je "cizí" člověk a uděluje za notoricky známé cviky bodové hodnocení.

Krom odložení jsem se hrozně bála, jak Cherry zvládne přivolání. Podle mně bylo super. Jako, ne že by to nešlo lépe, ale vytáhla se. Ovšem pan rozhodčí měl jiný názor. Přeskočím "pochodování" a polohy ať už na vodíku či bez a dostaneme se k dlouhodobému odložení. To se jí bohužel (i přes mé "nepovolené" upozornění) nepovedlo. Cherrynka vstala a vydala se za mnou. Proč? Kdo ví. Snad to ví aspoň ona...

Potom odcvičili ostatní a začaly skupinky. No taky to nebylo ideální, ale taky ne nejhorší. Podle hodnocení byla ve skupince šikovnější, než sólo...

Nevím, snad měla nějaké zatmění, ale taky se mi těsně před ukončením cviku v odložení zvedla... ach jo...

Ale musím vyzdvihnout, že přenesení zvládla bezvadně. Ne ideálně, ale na ni bezvadně.

Pak jsme ještě dělaly "komparz" ve finále, kdy cvičila hárající fenka. A lidi, mně by piclo!!! Ta potfora v tom odložení ZŮSTALA!!! Ta já fakt nevím.

Ale důležité je, že jsme to zvládly. Ne skvěle, ale slušně. Kdo ví, co bylo chybou... možná i moje nervozita. Fakt nevím.

No co, máme osmdesát bodů a hodnocení velmi dobře. Takže jsme to zvládly.

A hurá do další práce!

FOTKY najdete TADY (ty dělala moje mamka) a ještě TADY a TADY

 

 

 

Čtvrtek - poslední šance

18. 6. 2009

Poslední výcvik před zkouškou. Speciálně jsem si (s vědomím šéfa) zkrátila o hodinu směnu a hurá ještě pod odzorem zacvičit.

No, až na to přivolání byla skoro vzorná. Odložení ve skupině bylo dokonalé. Nikdo se nezvedl. Cherry se jen rozhlédla...

No uvidíme. Už jsem úplně nervózní. Ještě záleží na počasí. Sice nám moc nevadí - spíš mi přijde, že je za deště "poslušnější".

Tak nám, prosím, držte tlapy.

Středa - místo úterý

17. 6. 2009

Zatímco jsem plná nadějí i nervozity musela vynechat úterní výcvik (Cherry byla nějaká "nemocná". Taková bez energie a radosti - to se nestává)

Vynahradila jsem si to dnes na vycházce. Musím uznat, že byla celkem šikovná. Procvičily jsme si cviky zkouškové a hajdy domů.

Osobní dojem... no když se zadaří, dáme to.

 

Sobota s Petrou

13. 6. 2009

Týden do zkoušek, tak mně neodradila ani bolavá noha. Dobře jsem udělala. Cherrynka se docela "vytáhla". I přes to vedro.

Zvládla aport, zvládla odložení i přivolání od pejska. Prostě normální průběh.

Trénovaly jsme i "revír" a taky to docela šlo.

Tak snad to půjde i za týden. Už jsem v nervech a "stříhám metr".

 

Procházkový tréning

11. 6. 2009

Když nezačalo pršet ani jinak se počasí neprojevovalo katastrofálně šly jsme na procházku. No a hlavně něco málo potrénovat.

Nejdříve jsem nechala Cherrynku proběhnout a vyblbnout. Aby byla schopna mně vůbec vnímat. A taky aby se vyvenčila.

Potom jsme trénovaly na louce... Prostě aby všecko uměla ke zkouškám. Musím ji pochválit. Byla šikovná.

Taky jsem poprvé zkusila přivolání "k noze". Nikdy jsme to ještě nezkoušely a ta potfůrka opravdu přiběhla a přiřadila se k noze... tak nevím. Bojím se obojího...

 

 

Výcvik

6. 6. 2009

Dorazily jme právě tak akorát když končily IPO zkoušky. Ještě si dva knírači zakousali na "cizího" figuranta a dodělal se výcvik kurzistů.

Pak jsme šli na tréning my, Adriana s Maxem a Zuzka s Buckou. Já nevím, jsetli se mám furt rozepisovat...

Cherry pěkně chodila, i když kapku pomalu, krásně nám do cvičení Veronika vložila aport, který Cherry zvládla (pro změnu). Při odložení ve skupince vstala když vstal Max, ale po druhé už zůstala ležet. Jinak žádné extra novinky.

Prostě nezbývá, než trénovat a modlit se, aby ještě nehárala... to bych musela čekat až úplně nakonec a to bych se asi zbláznila...

 

 

Stopa s vyrušením

5. 6. 2009

Konečně jsem našla posečeno a nepršelo, takže jsme vyrazily na stopu.

Nejdříve trošku procházka s návštěvou obchůdku... salámek mám v mrazáku, toš jsem musela koupit čerstvý.

Cherrynka způsobně čekala uvázaná u stromu, než připravím čtverec. Když jsem ji odvázala, nabrala automaticky směr čtverec. Ale já ji ještě před čmucháním kapku "podrezůrovala" základními cviky, které budeme muset předvést už za šestnáct dní...

Pak jsem ji teprve vzala ke čtverci. Nezklamala ani po takové době. Krásně čmuchala a vracela se stále do čtverce.

Katastrofou málem byl pán s němekým ovčákem, kteří šli okolo... Pes zaštěkal a Cherry se samozřejmě nedala. Taková škoda...

Zkusila jsem ji znovu navést na čtverec, ze kterého uskočila. Naštěstí se po třetí nechala "ukecat" a pokračovala v čuchání. Dala jsem jí minutku a půl a vzala ji ven. Jsem ráda, že jsem ji dokázala vrátit zpět ke čmuchání po takovém zásahu...

Nepřestane mně prostě překvapovat.

 

 

Výcvik s občasným skrápěním

2. 6. 2009

Tak nevím, jestli je to čekáním, nebo počasím, ale Cherry byla jako zpomalený film.

I když lehnutí už bylo lepší. Tentokrát jsme cvičily ve dvojici s labradorkou, která s náma bude zřejmě dělat zkoušky. Podle mně nám to docela šlapalo. I když se z počátku Cherry hodně ohlížela.

I překážku a kladinu zdolá parádně. Jen na kladinu kapku spěchá. Normálně naskočí někde v půlce šikminy a hurá jdeme... A to tam nechtěla ze začátku ani stoupnout...

No dneska už toho ylo na ni zřejmě moc. Ani si nechtěla kousnout...

Zato jsem udělala pár fotek... nejsou nic moc...většina neostrých... ale kdyby někdo chtěl, klidně si svého hafana stáhněte

 

Když zasvítilo sluníčko mezi deštěm

30. 5. 2009

Dnešní účast čítala dva "kurzisty" s labradory a mně - nepočítám-li Veroniku a Radka s malým Vojtou.

Nějakým záhadným vnuknutím jsem přibrala foťák a vyfotila jak Vojta "morduje" Hiltona...

Taky jak řádí dvě labradoří holky a jak cvičí...

No pak jsme přišly na řadu my dvě - Cherry a já. Tak zdá se, že jí to začínám kazit já... Chodím pomaleji, nějak jsem ji naučila počkat s lehnutím na posunek... a lehala si jak zabržděná...

Jinak obraty krásné, kladina super... odložení ukázkové.

Pak Veronika ukecala Radka, aby vzal na chvíli peška a zkusil, jestli bude Cherry přístupná dojmům, či ne...

A byla... Krásně se snažila... jen já jí to zase kazila... Holt, není to tak často, abych si to zažila...

Moc dííííky.

Foto:

 

 

Adrenalinový den

22. 5. 2009

I když jsme měli dodělávat "drbky" pro zítřejší "Stanis Cup" vzala jsem s sebou Cherry aby jsme si pocvičily. Když už jsem v úterý místo cvičení tvrdla v práci.

Sice jsem cvičila samostatně, ale určitě se na nás cvičitelka po očku dívala ( a když ne, její chyba... ne, sranda).

Co se cvičení týká, Cherry šlapala jako přibržděná. Divila jsem se. Ale polohy u nohy jí šly hezky. S chůzí se opožďovala, ale šla. No a největší bombou dne byla kladina.

Popravdě původní velikost kladiny byla jaksi "podměrečná" a tak se musela rozšířit. A to zřejmě pomohlo (i když tiše doufám, že spíš Cherry zjistila, že ji prostě přes tu kladinu přetáhnu i sama a tak to stávkování vzdala), protože šla krásně sama v obou směrech. Ovšem to zase tolik pospíchla, že jsem měla co dělat ji přibrzdit. A po šikmině dolů se klouže po pacičkách... toš jí budu muset vysvětlit, že líp bude brzdit když normálně půjde.

Pak jsme se dívaly na tréning závodníků a když začaly obrany, dala jsem Cherry do auta. Vadí jí práskání figurantova biče tak aby se nestresovala a příště zase chtěla kousat.

Náhle se zatáhlo a začalo fučet. Honem jsme uklidili, co nesmělo zmoknout. Vítr sílil a protože jsem parkovala pod stromy a Cherry byla v autě, šla jsem původně jen pro ni, aby nebyla za blížící se bouřky sama.

Vítr doslova zlověstně hučel a když jsem vlezla do auta, zavírala okno na zadních dveřích, které jsem ani nevím proč zavřela stalo se to. Ze stromu nad námi se urvala větev a spadla na auto. Naštěstí ne na to, ve kterém jsem seděla. Jen jsem stihla rukama zakrýt psa... ani myšlenka, že bych raději měla přeparkovat nestihla dojít činu... Jakmile se mi to zdálo dost bezpečné, vzala jsem psa z auta a utíkala k buňkám. Nechala jsem Cherry u Veroniky a honem zaběhla přeparkovat.

Je mi hrozně moc líto Toma, jehož auto to plně schytalo.

A nastala horečná činnost. Lidi přeparkovávali auta a Radek s motorovkou, Tom, ještě jeden chlapík a já jsme šli vyprostit auto zpod větví, aby ho to nezasypalo ještě víc. Téměř okamžitě se k nám přidal soused taky s motorovkou. Samozřejmě s vidinou dřeva na topení. Což nám jaksi nevadilo.

Liják jsme přečkali v buňkách a když pořestalo pršet, ještě se šlo cvičit. Hlavně trénovali soutěžící. Já byla ráda, že Cherry nebyla nijak vystrašená, ani vystresovaná. Proto jsem ji původně nechtěla nechat v autě - aby nebyla sama. Není ráda sama a ještě v takové hrůze...

A s tím výpadkem proudu jsme si taky užili. Ale až doma a to sem nepatří.

Takže štěstí v neštěstí. Všichni zůčastnění přežili.

 

Nálada pod psa, kterou zpravil pes

16. 5. 2009

Z domu jsem odjížděla v nedobré náladě a doufala jsem, že se mi při cvičení trošku "uleví". Měla jsem pravdu. Chvíli jsem poseděla a sledovala cvičení Maxe s druhou labradorkou (kterou jsem ještě nepotkala). Pak jsme teprve šly cvičit.

Když jsme samostatně cvičily to, co obvykle, dělala mi Cherry opravdu radost. Zahájila jsem netradičně aportem. Přece není možné možné, aby mi ho stále zazdívala... A ouvej, tak parádní aport jsme ještě neměly.

Při chůzi mi připadala jaksi zabržděná a to nebylo horko. Jinak v pohodě.

Kladinu jsem poprvé zkusila bez podpory druhé osoby a přešla mi ji (samozřejmě s jištěním) třikrát. Ovšem dobrovolně se nahoru ještě nevydá. Vždycky ji musím potáhnout.

Pak přijela naše "tvrdá trenérka" a šly jsme cvičit znovu. Taky docela úspěch. Cherry dokonce nešla místo odložení běhat s Maxem (hlavně asi díky Veronice, která ji tam pohlídala).

Taky opět přešla kladinu a zvládla odložení i ve chvíli, kdy na "plac" přijížděl traktor aby posekl trávu.

Po nucené dešťové pauze a cestě pro přítele který zkončil v práci jsme ještě nacvičovaly "revír". Můj názor - nebylo to špatné. Na to že šlo o vůbec druhý pokus v našem cvičení.

Jen obranu sme tentokrát prošvihly kvůli domluvené návštěvě kriminální policie (o tom snad něco málo pro vysvětlení napíšu do rubriky "Něco navíc").

 

Úterý s obranou

12. 5. 2009

Tak jsem nebyla ani první ani poslední.

Po procvičení základních cviků (jen Cherry a já pod vedením Veroniky) které teď jedem stále dookola - pro zkoušku ZOP, jsme cvičili ve dvou (s Maxem a Adrianou) kdy všecko probíhalo téměř v pohodě, došlo na odložení. Milý Maxík se rozhodl, že si půjde se Cherry hrát a Cherry se samozřejmě nechala zlákat. Proto jsme měly opět možnost potrénovat přivolání za ztížených podmínek. To se povedlo první nám. Ne že bych se chtěla chlubit, taky to trvalo a musela jsem využít situace, kdy Cherry odběhla od Maxe a znejistěla kde že kamarád je...

Jelikož jsme samozřejmě musely zakončit cvičení správným provedením, opět jsme odožily. A opět problém. Max se zvedl a Cherry hned na to. Pak už se zvedala sama...

Tak jsem s ní kapku pocvičila polohy a chůzi, než jsem opět odložila. Pak už to šlo, protože Max mezitím docvičil. Zvládla ležet i když jsem se vydala do skupinky lidí (jen tak konzultujících naši situaci) a taky zůstala když jsem odešla na cca třicet kroků.

Další úspěch bylo přelezení kladiny. Tam a zpět. O překážce ani nemluvím. Skákání jí jde excelentně. Aportek zase mírně sabotovala... ale zřejmě díky roztěkanosti, protože tam chodili stále nějací lidé to se přece musí řešit...

Měli jsme tam taky malinkou roztržku dvou pejsků - hlavním aktérem byl opět Max (zřejmě špatně uvázaný) a pán se šarpejem (procházející příliš blízko Maxe). Měla jsem to "z první řady" proto jsem byla první kdo do Maxe vletěl... Naštěstí se nikomu nic nestalo. Jen se asi někteří polekali... Do toho všeho se Cherry tahem odepnul obojek a "šla mi na pomoc".

Zřejmě díky sobotnímu incidentu viz "Ošklivá novinka".

Přepla jsem ji tedy na postroj do auta s tím, že už stejně pojedem. Ještě jsem ji chtěla nechat okoukat obrany - kdy hafani parádně kousali.

Petra - druhá naše cvičitelka se mně ptala jestli jdu taky kousat. Tak jsem jí povykládala jak Cherry nekouše...

Tak se Petra pustila do umlouvání Cherrynky... a když už jsem téměř odcházela, byla jsem vyzvána k obranám. No tak jsem si říkala, že to zkusíme. I když jsem té mojí čtyřnohé kamarádce vůbec nevěřila.

Nejdříve vše probíhalo jako jindy... Cherry hleděla na figuranta a spíš se za mně schovávala. Očividně jí to nešlo pod fousky. Ale světe div se... najednou, jako by ji něco kouslo, nebo se přeplo v hlavě na jiný program... vystartovala opatrně na peška... pak se i zakousla. A držela. Dokonce se s ní mohl figurant tahat i přímo o peška nejen na špagátě... Já měla a mám takovou radost!

A tak si říkám, že snad nezapomene a začne ji to bavit stejně jako doma na zahradě...

Dííííky všem!

 

 

 

Výcvik s Petrou

9. 5. 2009

Tentokrát po delší pauze kvůli změnám pracovních směn...

Zřejmě díky horku byla Cherry poněkud zabržděná. Ale snažila se. Teda krom aportu... ten nedala.

Ostatní cvičení docela zvládla. I to přivolání celkem dobré. Kladina už byla jaksi jistější.

Poprvé jsem na ni vyzkoušela odložení kdy ji nebudu celou dobu sledovat. A fakt to dala. Netrápila jsem ji nijak dlouho, ale opravdu to zvládla (den předtím jsme trénovaly na hřbitově, kdy musela počkat, než uděláme s mamkou pořádek kolem hrobu).

Pak jsem ji chtěla vzít vykoupat, ale řeka byla jak po vypuštění vody ze dřezu... Takže žádné koupání a domů.

 

 

Tak nějak samostatné cvičení

28. 4. 2009

Tak jsem dnes dorazila s parádním zpožděním...

Proto jsem si měla podle zkouškového řádu pocvičit. No popravdě tiše doufám, že jsem na nic krom dlouhodobého odložení nezapomněla.

Pro dnešní výcvik žádná extra změna.

Pravda, stihla jsem odcvičit než se na nás přijel podívat přítel. Ten mi pomohl přetáhnout Cherry opět přes kladinu. Prošla třikrát a v trošku větším klidu. Otázka jestli proto že jsme byli oba "její" lidi, nebo už prostě přestává blbnout a přichází na to, že to bude v pohodě... Bohužel ještě nevím.

Taky jsme si zase zopakovaly aport. První naprosto v pohodě a sednout ji musím učit pomocí povelu, ne mechanicky s pomocí vodítka. Jinak jí to ještě někdy chvíli trvá, než opravdu přinese (snad si myslí, že se budem honit), ale když přinese a po povelu "sedni" si sedne tak hezky dží.

Takže další malé úspěchy...

 

 

Úspěšný výcvik

21. 4. 2009

Ha, dneska jsem taky nebyla první...

Začalo se stopou. Další našlapaný čtvereček. Aby to nebylo příliš fádní, dneska Cherry kapku pozlobila. Po čase čmuchání zvedla hlavu a zamířila za cvičitelkou (nemám ponětí, co ji to napadlo), pak se sice vrátila do čtverce, ale více než čmuchání na zemi ji zajímala moje pamlskovnice... samozřejmě ne prázdná. Nijak jsem na to nereagovala a naštěstí se vrátila nosem na zem a dál čmuchala.

Pak jsme samostatně cvičily "zkouškový program" včetně práce bez vodítka. Krásně šlapala, jen zase pro změnu nefunguje "volno". Stále se mi drží za zadkem...

Dneska jsme Cherry přetáhly přes kladinu dvakrát. Sice se nejdříve nechtěla ani přiblížit, ale pak jsme ji tam dostaly. Poprvé to docela zvládla, po druhé jsem ji chvíli měla za krkem, ale nesundala jsem ji. Musela dojít až na konec.

Ještě po kladině měla dlouhodobé odložení. Dneska to bylo naprosto parádní... bez upozornění ležela dokud jsem k ní (po schválení) nedošla. No napadlo mně že to bylo tím, že se dost "vyblbla" na kladině. Ale snad nemám pravdu.

 

Sobotní pocoursingový výcvik

18. 4. 2009

Dneska jsme si vyzkoušely jaké to asi je při zkouškách.

Cherrynka sabotovala odložení, ale nakonec to jakš takš zvládla. Chvílemi i se zásahem naší cvičitelky. Ale i to je nutné. Největší fór je, že moc dobře ví, co má dělat, jen mi neleze do hlavy, proč se zvedá a jde ke mně. Když mně vidí... to už není závislost...

Ale k tomu lepšímu: Zkusily jsme si i ovladatelnost bez vodítka... No když mám v ruce salám, tak to jde. Ale nevím, nevím, jak to dáme na zkouškách bez salámku???

Taky jsme konečně dostaly Cherry přes kladinu! Sice to byla "dřina" ale nespadla. Jen si musí uvědomit, že když nebude blbnout, zvládne to.

Ještě to nešťastné áčko...

 

Stopááááááááá

17. 4. 2009

Tak jsem zase na vycházce (konečně) uskutečnila další čtverec.

O "facku" jsem ho zvětšila a ubrala jsem mlsotek. Držela se slibně i když vylezla ze čtverce, zase se spolehlivě vrátila.

Opět musím říct, že se na čtverec vrhala tak vehementně, že jsem ji musela pořádně umravňovat...

Tak krásně ňufala asi šest a půl minuty, protože se začala rozhlížet a i když se vrátila nosem na zem, raději jsem ji vzala ven.

Taky jsem hodně zase trénovala přivolání. Jako za největší parádu dne považuju: odešly jsme od čtverce (podle mně dostatečně daleko) a dostala volno. Co neudělala? Normálně vzala dráhu zpět do čtverce. A ODVOLALA jsem ji!!! No prostě docela zdárná procházka...

A taky jsem pořídila pár aktuálních fotek 

 

Parno ale s úspěchy

7. 4. 2009

Po nucené pauze v sobotu, kdy mě po výstavním dopoledni skolil úpal nebo úžeh jsme zase jely na cvičák. Naštěstí jsme nedojely první - to už mě nebaví...

Začalo se stopou. I když bylo hodně teplo, všichni tři hafani stopu úspěšně zvládli.

Při poslušnosti se nejdříve Cherry vůbec nechtělo, jakoby ji zabrzdilo to vedro. Nedivím se. Já se taky škvařila ve vlastní šťávě...

Ale později se nechala "ukecat" a spolupracovala. Ovšem to přivolání... dneska se nevytáhla. Pes byl zajímavější než já.

Na aport se taky z padesáti procent vyprdla, ale snaha byla.

Překážka v pohodě už tam a zpět, ale áčko ne... ani za asistence jsme ji nedostali na druhou stranu.

Zato ji musím "do nebes" vychválit, jak vydržela na sluníčku v odložení cca čtyři až pět minut... Sice až na třetí pokus, ale přece.

 

Krásně slunečno

28. 3. 2009

Dneska jsme dorazili až na odpoledne, i když od rána probíhal celodenní "kurz".

Musím opravdu pochválit počasí...bylo jako na objednávku krásně.

Když jsme šly se Cherry cvičit, ta jakoby věděla, že se musí předvést... Chůze u nohy super, polohy krásně... i přivolání... Jen to odložení... Prostě nevydrží ležet tak dlouho jak chci já...

Nevím proč, aport totálně zazdila.

Taky jsme se štěňaty nacvičovali obranu. Jesuskote ty ksichty... typu: "Paničko co ten trotl po mně chce..."

Prostě nula bodou...

No tak uvidíme jak budeme pokračovat...

 

 

Sluníčko i kroupy

24. 3. 2009

Tak vehementně jsem se věnovala přestavbě pokoje pozapomněla jsem na čas a vyrazila pozdě... i přesto jsem byla první... Fuj, už mně to nebaví.

Ale nezapomněla jsem pamlsky... Proto nám to docela šlo.

Nebudu se rozepisovat o nácviku chůze u nohy, poloh...

Ovšem podotknu že se zlepšuje přivolání. Cherry po povelu "volno" vyrazila za psím kamarádem, provokovala ho ke hře ale na povel "Ke mně" k mému upřímnému překvapení přiběhla. A po druhé taky.

Taky odložení se lepší. Pomalinku snad dosáhnu toho že vydrží tak dlouho jak budu chtít...

Zkoušeli jsme překonat "áčko" ovšem ostřejší než "štěněcí velikost", kterou už jsme si zkusily při agility. Ovšem nepovedlo se. Při jednom z pokusů dokonce spadla na bok. Ale nic se jí nestalo. Bez odporu to zkusila znovu. A ani při dalším cvičení se neprojevovala že by si ublížila.

Taky jsme dostaly za úkol zase někam dál potáhnout aport. Tak snad to zvládnem.

A ještě se střílelo. Sice sebou trhne a ohlíží se, ale už nepanikaří jako ze začátku.

 

Polosoukromá hodina aneb hrozně málo pejsků

21. 3. 2009

Protože jsem na dvoře heblovala s auty a tak nějak zápasila s časem, zapomněla jsem - když nepočítám psa - to nejdůležitější. Odměny.

Naštěstí jsem měla v kabeli "náhradní" mlsky... ale bohužel ne tak přitažlivé.

I přesto a nebo právě proto že jsou zítra opět zkoušky, přišli jen tři lidi.

Cvičili jsme v řadě a v kruhu (to bylo zvláštní ale hodně dobré. Psi na sebe dobře viděli a byli -aspoň Cherry- ovladatelnější když cvičila a viděla ostatní).

Zase jsme zkoušeli aport a byly jsme pochválené. Hurááááá konečně jsem to pochopila!

Překážka bez problémů a taky jsme procházeli po materiálech. Můžu říct že taky v klidu. Dokonce přivolání bylo slušné. Taky jsme cvičili přivolání od skupinky s balónem. Ušlo to. Jen prostě to není ono... Odložení taky slušné.

Jen prostě celé cvičení nebylo ončo kvůli odměnám. Jinak fajn. Docela mně i za ztížených podmínek potěšila.

 

Samostatný nácvik stopy

19. 3. 2009

Konečně jsem se dostala k tomu abych se Cherrynkou nacvičila stopu. Po obědě jsme vyrazily na procházku a v batůžku jsem nesla "proviant" pro Cherry.

Počasí sice nebylo ideální - místy se hodně sypal snížek ale když už jsme byly na procházce...

Trénovaly jsme hlavně přivolání a to musím říct, že se lepší. Jen stále nevím proč. Jestli je to tím, že jsme samy a máme na sebe klid (i když ty pachy okolo a pejsci za ploty...).

Nechala jsem ji trochu vyběhat... No tak zase šílela...

A pak jsme se pustily do dalšího "bolavého" cviku - odložení. To se nám dneska ale opravdu nedařilo. Budu si hojit dušičku, že to bylo tím, jak je hnusně mokro. Zakončily jsme samozřejmě dobře povedeným cvikem. 

A už jsem si hledala klacíky na vyznačení čtverce. Trochu to pod nohama čvachtalo, ale vybrala jsem to nejsušší místo. Řádně jsem to pošlapala, posypala salámkem a mohlo se jít na věc. Nevím, jestli a jak dlouho mám počkat po položení mlsotek, tak jsem si trochu pohrála "na škubanou", ale Cherry už zřejmě tušila co příjde. Když jsem ji naváděla na čtverec, myslela jsem že mi tam vletí jako velká voda. Musela jsem ji hóóóóódně umravnit.

No a pak už jen čmuchala a krmila se. Byla to paráda ji pozorovat. Ani jí nevadilo že začalo sněžit (jako na potforu). Krásně se hned vracela zpět do čtverce když z něj vyšla. A zvládla čmuchat v pohodě pět minut. A to jsem ji vzala ven a zase odměnila. Sranda byla ta, že chtěla jít čmuchat ještě.

Ale přitom nebyla nijak hladová.

Nešla jsem s ní zpět na čuchání ale pokračovaly jsme v procházce a trénování přivolání. Dokonce jsme potkaly kamarádku bíglici a měla jsem možnost vyzkoušet přivolání od psa...

No to nám opravdu nejde.

 

Neděle a zkoušky

15. 3. 2009

 Zkouškový den se nevyvedl. Počasí nevydrželo... Pršííííííí.

Jelikož jsem byla za "komparz" tak jsem dorazila po desáté, ale už netrpělivě očekávána... Jala jsem  se ohřevu jídla.

Ale ještě předtím jsem se na chvíli podívala jak zkoušky zhruba probíhají... Zdálo se že to není tak složité - skoro jako v přípravách... Ale... Nakonec jsem, krom ohřevu segedínu, byla užitečná i jinak. Byla jsem "pomocníkem" při provedení cviku přenesení psa. Což jsem nakonec docela zvládla... aspoň doufám. Někteří byli spokojení. Pokud nekecali.

A ještě lepší na tom bylo to, že ze čtrnácti zkoušených pouze jeden neudělal... Taky jsem měla s sebou Cherrynku. S tou jsem si potom pocvičila. A jaké bylo mé překvapení když provedla náááádherné přivolání od zajímavého kobylince. A při dalších pokusech se taky povedlo.

Průchod přes netradiční materiál taky bez potíží a to jsem si myslela že to bude problém... Nebyl. Krásně prošla i se posadila kde jsem jí zavelela.

Tak mně napadá jestli nefunguje líp ve špatném počasí než když je hezky... Snad nemám pravdu.

 

 

Sobota aneb výcvik před zkouškama

14. 3. 2009

Nejela jsem nijak pozdě a nebyla jsem první...

Počasí se opravdu vydařilo a ani nekáplo...

Ale právě proto, že se zítra konají zkoušky bylo opravdu hodně lidí i psů. Taky jsme se zařadily ke zkouškařům.

Ale Cherry se nevytáhla. Přivolání odfláknuté - prostě se na mně vybodla... Odložení bylo lepší, ale ještě nevydrží dlouho... Aspoň že za pochodu a v "polohování" nebyla tak nepřístupná a nedostupná pojmům...

No jediné co jí šlo byl aport. Ale na podruhé. Poprvé nám do toho vpadl figurant s bičem a prásakal...

No a co se týká obrany - zase nula. Obávám se aby to nebyl jen krátký záchvěv... a zase nic... Pak jsme se ještě pokusily dát do hromady buňku aby se dalo ohřát jídlo a voda na kafe nebo čaj... Snad se záměr podařil.

 

 

Střídavě pršavo a hóóóóódně pejsků

10. 3. 2009

Tak jsem zase dorazila nechutně první.

Cherry se aspoň kapku proběhla. Jak jsem ji pustila lítala kolem jako splašená.

Pak se začali scházet ostatní cvičící. Malinko se nám začíná dařit přivolání a odložení. Taky aport je lepší a neshledali vážnější chyby... že bych to konečně pochopila?

Musím se pochlubit, že Cherry setrvala v odložení (ani ne tak dlouho spíš za jakých podmínek) když přibližně metr a půl až dva metry vedle ní procházel cvičící pes!

Překážku už snižujem jen o dvě (původně čtyři) desky. A stále skáče jako kobyla...

S obranou se nevytáhla... hodně ji rozhodili štěkající psi - bylo jich podstatně více než kdy jindy... ani moc nereagovala na hračku... jen se ohlížela na ty psy...

 

 

Cvičení v dešti

7. 3. 2009

Dneska se měla sejít spóóóóóóóusta lidiček na cvičení a brigádu.

Bohužel jsem dorazila jen já a Cherry. Asi to bude tím lijákem...

No tak jsem si nasadíla kapuci, Cherrynce pláštěnku a šly jsme cvičit. Hlavním tématem bylo přivolání a "volno". Když nás rušil jenom déšť, tak to docela i šlo. Taky se nám povedlo odložení. Potrénovaly jsme si poslušnost a překážku - kterou Cherry zmákla i s pláštěnkou...

Pak jsem se pokusila aspoň odstěhovat nařezané větve na druhou stranu "placu" ale v tom dešti... byla to hrůza... tak si dám pracovní den jindy... I když mně to opravdu mrzí. Ale ten liják byl příšerný.

 

První stopy

3. 3. 2009

Zase jsem trapně dorazila jako první, nepočítaje cvičitelku...

Malinko jsme pocvičily a dorazil další člen. 

A šlo se na stopy. Všichni tři jsme měli svůj "flek" a já to měla nejjednodušší, protože jsem dělala čtverec.

Náležitě jsem ho pošlapala a posypala salámkem. Mezitím odčmuchali zkušenější pesani. No a pak Cherry. Vydržela čmuchat pět minut v pohodě, ze čtverce vyšla asi třikrát... Prostě nám udělala radost. Potom šel na stopu později příchozí boxer...

Tak jsem šla trošku pocvičit aport ( podařilo se mi aby Cherry sedla a nepustila aport)

Taky překážku  (Cherry skáče jako závodní kůň) 

A odložení. Musím dodat že docela úspěšné. Po nějakých třech nepovedených bylo to poslední prostě kráááásné. Vedle cvičila fena revíry a Cherry ležela. Sice sledovala střídavě mně a tu fenku... ale ležela! Takže docela úspěšný den.

 

Neděle - a spousta psů

22. 2. 2009

Nějak jsem se zasekla doma a tak jsem "konečně" nebyla první.

A tři boxeři už cvičili.

Přidaly jsme se do řady. Cherry sice stále řeší psy okolo, ale pomalu se začíná soustředit na mně. Fakt hodně pomalu. Opět se na psy nachystalo střílení, kdy si Cherry vedla nadmíru dobře. Poprvé se dokázala pohybovat u nohy stejně jako ostatní a po druhé se střílelo když byli psi v odložení a Cherry měla jen lehni a stála jsem u ní. To už bylo horší ale ne tak strašné jako poprvé když se na cvičáku střílelo.

Když cvičíme v řadě, ani pamlsků tolik nesní - nemá čas. Musí sledovat i ostatní psy a lidi okolo...

Jinak jsme opět zkoušeli nácvik obrany - kdy se opět nechala vyprovokovat k lovení peška a tahání. Bylo to už lepší, protože i já už tak trošku věděla co mám dělat (ne jako minule... :-)). A Cherry byla skvělááááááá.

Ale než odkousali ostatní hafani a najeli jsme do "druhého kola" Cherry byla "mrtvá" prostě se zajímala o "kořist" jen vlažně a skoro se nedala vyprovokovat... takže na dvakrát to asi nepůjde. Pokud zlatá Veronika nepříjde na to jak to udělat jinak, nebo jestli mně nenapadne jak ji "nezmrtvit".

I když v tomto případě vím, co ji rozhodilo. A sice práskání figurantova biče - je podobné střelbě a to už na Cherry bylo moc... Viděla jsem to na ní. Prostě se už nedokázala po druhé nastartovat.

Kdyby jste byli zvědaví tak tady jsou fotky (nejen Cherry) z cvičení i kousání...   za které děkuju Veronice.

 

 

Zase jsme se naučily něco nového

17. 2. 2009

Vyjela jsem dost pozdě a podcenila jsem stav místních uliček, tak jsem dorazila později... ale ani tak jsem se nijak neztrapnila. Byla tam jen cvičitelka a aspoň mohla cvičit se svou kníračkou.

Dneska jsme cvičily jak samy, tak v řadě a taky jsme si vyzkoušely po duhé obranu.

Samostatně jsme probraly zase "aport" který není to pravé ořechové... mám před sebou spoustu práce.

V řadě se cvičila poslušnost... My stále na vodítku... ale začínáme, tak co bych chtěla?

Prostě stále dookola to samé. Už se tu nebudu rozepisovat. Jen když nastane změna. Jinak platí co už jsem psala...

No a dneska jsme si podruhé vyzkoušely začátky nácviku obrany.

Máme zlatou cvičitelku, která si na nás (Cherry a mně) vymýšlí kličky a uličky kudy se dostat tam, kde knírači a boxeři jdou přímo.

Takže se nám podařilo Cherrynku krásně vyprovokovat a dokonce se tahala a škubala s figurantem o peška!

Úplně krásně, jako doma se mnou o rukáv na hraní...

Ale svou nepřipraveností (vůbec jsem to nečekala) jsem jí to kazila. Ani nevím, jak správně podpořit psa v takové chvíli...

Osobně přiznám, že jsem neměla daleko k tomu, že jsem sedla na prdel...

Tohle bylo krásné překvapení.

Děkuju všem kdo za to můžou - cvičitelce Veronice i mladému figurantovi.

 

 

 

Stále je se co učit

10. 2. 2009

Tak jsem se Cherry opět dorazila jako první.

Safra to se mi nějak často daří, budu to muset změnit (chi, chi, chi...).

 

Samozřejmě jsme opět cvičily základy. Opakování je matka moudrosti. A stále zdokonalujeme...

První nutností je "volno" - Cherry se stále drží okolo mně a moc neodchází...

Druhou nutností je přivolání... Když Cherry najde něco zajímavějšího než jsem já, neposlechne.

Třetí nutností je odložení. Hrozně moc řeší všechno okolo.

Samozřejmě ne nutně v tomto pořadí.

Jinak jsme si vyzkoušely jak vlastně vypadá zkouška ZOP. Nic tak hrozného jako se mi po přečtení řádu zdálo... až na to odložení. Ale i tak nepředpokládám, že bychom ji složily ještě letos.

Jako novinka se zkoušel nácvik odložení za pochodu v leže a v sedě. Takže jsem sice nikam od psa neodešla, ale začátky ucházející.

Překážku stále skáče ze zabrždění - i když jsem s ní pak skákala samostatně, už si i naběhla a skočila bez toho zabrždění.

Konečně jsem, zdá se, pochopila princip provedení "aport"u. A jestli ne, tak už fakt nevím...

 

Nijak extrémně jsme doma neprocvičovaly, vlastně jen tak zlehka, ale byly jsme pochválené. 

 

Nedělní cvičení

31. 1. 2009

Tentokrát jsme nedorazili jako první...

A taky nasypaný sníh znemožnil stopování. Což je velká škoda. Docela jsem se těšila.

Zato bylo celé cvičení úplně jiné. Zkusili jsme cvičení v řadě.

     

Byla jsem upozorněna cvičitelkou,  že to může být dost těžké hlavně na psychiku psa, ale že to budu muset překonat.

No pro Cherry a mně teda nervák. Ne že by mi vadili ostatní vedle, ale Cherry z nich byla na nervy. Jednu chvíli jsem se s ní musela skoro poprat, aby pochopila, že já jsem šéf i teď a že si nebude vymýšlet. Začala úplně stávkovat.

Obyčejné pochodování u nohy, obraty a sedni, lehni, vstaň byla dřina. Ale docela jsem ji zvládla umravnit. Rozhodně jsem jí nedovolila neprovedení. I když jednou tak po deseti pokusech. Ale povedlo se.

Párkrát se taky vystřelilo a samozřejmě to nenechalo Cherrynku chladnou...

Taky nás neminul skok, odložení (ne v řadě) a aport (který snad už začínám chápat...)

Poprvé jsme zkusily "revír" a taky se začala "kamarádit" s figurantem. I když hrát si s ním ještě nechtěla.