RAK

Anglický plnokrevník  - valach

Narozen: 19. 1. 1982

Matka: Revilla

Otec: Court Gift (GB)

Evidenční číslo:

Datum úmrtí: ????

Něco málo o jeho dostihové minulosti TADY

Tenhle koník byl první o kterém jsem mohla s čistým srdcem říct, když se mě nováčci ptali - tak jako všude - kterého koně mám nejraději, že jeho. Do té doby, ať to bylo kdekoliv, jsem neměla nejraději jen jednoho koně.

Poznala jsem ho jako staršího pardála, který svou velikostí vzbuzoval respekt a stále si pamatoval svou dostihovou minulost... V terénu byl tahavý a kdo neměl zkušenosti - jako tenkrát já - nemusel se s ním správně dohodnout. Přiznávám, že jsem se ho ze začátku opravdu bála. Na druhou stranu se mi hrozně líbil. Už na první pohled. Nikdy jsem ani nedoufala, že bych ho mohla jezdit.

I když jsem začínala na dvouleté kobylce jménem LABUŤ. No je to někdy postavené na hlavu.

Posadili mě na něj poprvé po docela ošklivém pádu z LABUTĚ. Tehdy jsem dělala první jarní brázdu obličejem. Zůstala mi na památku malinká jizva na spodním rtu. Kdo to nezažil, nedovede si představit tu hrůzu. Spadla jsem z nevysoké hodné kobylky a posadí mě na takového obra s úděsnou pověstí. A ještě jsem se nesměla držet aspoň hřívy - tehdy jsme jezdili bez sedel...

Dneska jsem holkám za to nesmírně vděčná, protože jsem byla na nejlepší cestě si na koně nesednout.

Další ironií bylo, že po tom pádu jsem se LABUTĚ bála, ale hřebce jsem normálně jezdila. I když chvíli s potížema co se týkalo vyšší rychlosti než je klus. Ale i to mi "vymlátili" z hlavy. Tak jsem začala jezdit i RAKA. Pravda, když viděl volný prostor a rozběhli se i ostatní koně, ozval se v něm závodník...

Po čase jsme se natolik zkamarádili, že jsem ho zvládla udržet v kroku, když ostatní odcválali. Nebo zůstal stát, když jsem sesedla a pomáhala spadlým jezdcům zpátky na koně.

Po druhé v životě ale poprvé dobrovolně jsem s ním skákala přírodní překážku. Byla to nádhera. Ten pocit už v životě nezapomenu.

Po smrti majitele jsem si chtěla RAKA koupit a dožít s ním... ale nebylo mi to souzeno. Dcera majitele ho prodala pár dní před tím, než jsem dala dohromady peníze... a to jim pro změnu nikdy neodpustím! Nevím kde a jak zkonči. A to mě mrzí.